Seguiriya

Seguiriya je jedním z nejstarších flamencových stylů. Spolu s buleríou a soleá tvoří páteř flamenca.

 

Etmologicky se má za to, že její název pochází ze seguidilly. Jde o fonetické zkreslení, které se objevuje v různých podobách: seguiriya, siguiriya, seguirilla nebo siguerilla. Nejstarší svědectví o tomto flamencovém stylu nacházíme na konci 18. století, i když jeho původ je nejistý. Styl seguiriyas by vycházel z primitivních tonás, které vznikly mezi Sevillou a Cádizem, přičemž hlavními jádry byly Los Puertos, Jerez a čtvrť Triana.

 

Do komplexu seguiriyas patří také livianas a serranas. Oba styly se řídí compásem seguiriyi. Další variantou jsou cabales, což jsou seguiriyas v durové tónině.

 

Jako zpěv má tragický a ponurý charakter. Ztělesňuje základní hodnoty toho, čemu se říká čistý a hluboký zpěv. Texty jsou proto bolestné, tragické, odráží utrpení lidských vztahů, lásky a smrti.

 

Seguiriya je výraz hlubokého citu, s velkým „quejío“ a málo textem. Z hudební estetiky seguiriyi čerpá mnoho stylů, jako například malagueñas nebo cantes a palo seco (bez kytary). Termín seguiriya se objevuje v mnoha literárních dílech. Hudba některých tonadillas je navíc označována jako seguidilla gitana (která se vůbec neshoduje s flamencovou podobou). Tento zpěv se vyznačuje aliterací citoslovcí „ay“.

 

Jeho původ dělal muzikologům dlouho starosti. Dnes je však známo, že jeho metrum je založeno na obrácení pořadí compásů soleá (3x4 + 6x8). Nejstarší modality tohoto stylu se, podobně jako tonás, zpívaly bez hudebního doprovodu. V dnešní době se již doprovází kytarou. Neustálé změny tóniny a jemné nuancování navíc činí z tohoto zpěvu jeden z nejnáročnějších na interpretaci. Tanec se k němu poprvé připojil v roce 1940 zásluhou Vicente Escudera.

 

Jde o tanec pomalý, slavnostní, obřadný, bez okázalé ornamentiky. Jeho strukturu tvoří čtyři šestislabičné verše, s výjimkou třetího, který je jedenáctislabičný. Tento slabičný model souvisí s jarchas. Druhý verš rýmuje se čtvrtým, a to jak rýmem souhláskovým, tak samohláskovým. V tomto flamencovém stylu má přednost cit před formou (strukturou).

 

Není neobvyklé setkat se se seguiriyas, které mají jiná metra. Existují různé typy seguiriyas, které jsou spojovány s konkrétním zpěvákem. V Cádizu je známý zpěv por seguiriyas El Planeta; v Jerezu La Niña de los Peines; v Triáně Frasco el Colorao atd.