Rumba catalana

Katalánská rumba je žánr, který se rozvinul v katalánské romské komunitě v Barceloně od poloviny 50. let. Jejím hlavním rysem je, že přebírá rytmy rumba flamenca s vlivy rock & rollu a kubánské hudby.

 

Zrodila se konkrétně v katalánských komunitách barcelonských čtvrtí Gracia, Hostafrancs a v ulici de la Cera v Raval. Tento žánr stojí na fúzi lehce laděných katalánsko-andaluských zpěvů se základními afro-kubánskými rytmy; má čtyřčtvrťový takt (4/4) a využívá vzorce guarachy a sonu.

 

Doprovází ji zpěvy a tleskání s kytarou, güirem, bongy; přidávají se kongy, tymbály, drobné perkuse, dechy, piano, elektrická baskytara a elektrické klávesy. V současnosti umělec Oscar Casañas do katalánské rumby začleňuje hip hop a tropické elektronické zvuky.

 

Tři umělci, kteří určují katalánskou rumbu v Barceloně, jsou: Peret, Antonio González „El Pescaílla“ a Josep María Valentí „El Chacho“. Po nich následují Las Grecas nebo Los Amaya a trio Rumba Tres.

 

Gato Pérez znovuobjevil katalánskou rumbu v 70. letech. Otevřel tomuto žánru novou etapu a zapsal se do jeho historie hudebními kreacemi, v nichž přiblížil katalánskou rumbu jazzu a salse.

 

V 80. a 90. letech Los Chichos a Los Chunguitos mísí rumbu s okrajovými a „suburbánními“ styly s flamencem. Další umělci měli tento styl jako referenci: Lolita Flores, Manzanita, Azúcar Moreno, Rosario Flores nebo Ketama. Kromě toho také Los Manolos a Gipsy Kings dodali katalánské rumbě nový vítr, aniž by však přinesli skutečnou novinku.

 

Na konci 90. let zažívá katalánská rumba další obrat a přijímá rozmanité hudební vlivy. Některé skupiny si udržují tradiční, flamencový charakter, jako Sabor de Gracia nebo Ai,ai,ai; zatímco jiné formace, jako La Cabra Mecánica, Estopa, Melendi nebo Ojos de brujo, fúzují rumbu s dalšími styly jako swing, ska nebo reggae a přidávají další latinské rytmy, například cumbiu, čímž dávají vzniknout tomu, co se dnes nazývá rumba fusión.

 

Tato změna je způsobena eklektickým otiskem francouzsko-španělského umělce Manu Chao a jeho skupiny Mano Negra v barcelonské a španělské kultuře. Tento subžánr je často ovlivněn Nuevo Flamenco (Kiko Veneno, Mártires del Compás, Pata Negra). Vynikají v něm katalánské skupiny jako Muchachito Bombo Infierno, La Pegatina, Txarango, Bongo Botrako, La Troba Kung-fú, La Familia Rústika, Bonobos Música nebo La Banda del Panda.

 

Existují také madridské skupiny, které se pohybují v této scéně rumby: Alpargata, Canteca de Macao nebo Antonio „el Turuta“. Další novější umělci jsou rumbou ovlivněni, i když více popově, jako Oscar Casañas nebo „El Chinchilla“.