Taranto
Taranto je flamencový palo, jehož původ je v Almeríi. Pochází z taranty. Od té se liší tím, že dodržuje pravidelný rytmus (compás), což umožňuje tanec, podobný zambře morě. Taranto pochází z hornického regionu v oblasti Almeríe.
Prvním, kdo jej zpíval, byl Pedro el Morato, můžeme však zmínit také „El Cabogatero“ (1810–1880) a „Ciego de la Playa“ (narozeného okolo roku 1840). Je třeba uvést také Juana Abada Díaze „Chilares“, který se narodil roku 1868 v Zapillu, čtvrti Almeríe. Jelikož pochází z hornické oblasti Almeríe, je taranto považováno za součást cantes de las minas (fandango, taranto a taranta). Rozvoj zažívalo v Almeríi při flamencových nočních sešlostech mezi 19. a 20. stoletím, nádherně oživených ve třech kavárnách: „Frailito“ (Plaza de Santo Domingo), „España“ (C/ Sebastián Perez, dnes General Rada) a „Lyon de Oro“.
Flamencová společnost (peña) „El Taranto“ se stará o udržování tradice tohoto zpěvu. V tanci je za matku taranta ve čtyřicátých letech považována Carmen Amaya. Taranto mělo bohaté vztahy se styly z oblasti Murcie, které spojoval hornický život a zpěváci jako El Morato a Chilares, kteří žili na trase mezi Cartagenou a Almeríí.
Rojo el Alpargatero strávil velkou část svého života v Almeríi. Došlo také k vlivům s provinciemi Jaén, Linares a La Carolina. Zpěváci taranta a horníci se stýkali s nejslavnějšími zpěváky z Jaénu, jako byli Basilio, Los Heredia, El Bacalao, El Cabrerillo a Tonto Linares. Spojovacím prvkem byla hornická železnice Almería–Linares.
Mezi Almeríí a Málagou panovala v prostředí flamenca také značná aktivita a výměna. V roce 1881 byla velká zpěvačka La Rubia de Málaga angažována almerijským kasinem. Její pobyt tam by vysvětloval, že zpěv „Ciego de la Playa“ ovlivnil malagueñu „El Canario“, milence La Rubia de Málaga. Naučil se jej také Antonio Chacón, když přijel do Almeríe poznat místní zpěvy.
