Tablao Flamenco 1911

Fotografie Tablao Flamenco 1911 .

Tablao Flamenco 1911, dříve známý jako Villa Rosa, patří k nejtradičnějším podnikům v Madridu. V průběhu 20. století byl starým krámkem a flamencovým tablaem.

Najdete ho ve čtvrti de las Letras, přímo na rohu uličky Álvarez Gato a ulice Núñez de Arce. Místo, kde na vás hned po příchodu dýchne historická a legendární atmosféra. Celý přízemní obvod fasády tablaa je totiž zdoben velmi barevnými keramickými obklady. Autorem keramického díla je Seviňan Alfonso Romero Mesa. Na obkladech jsou vyobrazeny pohlednice hlavních španělských měst.

V tomto legendárním tablau vystupovali špičkoví umělci, jako La Niña de los Peines, Bernardo de los Lobitos, Juan Gandulla „Habichuela“, bratři Luís a Antonio Molina, Lola Flores, Imperio Argentina, Antonio Mairena a Pepe Marchena.

Kromě širokého publika milovníků flamenca navštívily toto tablao také osobnosti jako král Alfonso XIII., spisovatel Ernest Hemingway, toreador Luís Miguel Dominguín a herečka Ava Gardner.

Svoji zlatou éru zažilo během první třetiny 20. století, zejména ve dvacátých letech.

V průběhu své historie bylo několikrát uzavřeno. V roce 1996 se však díky zdařilé rekonstrukci znovu otevřelo jako tablao a restaurace, aby veřejnosti nabízelo ty nejlepší flamencové večery.

Velkým přítelem Tablao Flamenco 1911 je Antonio Canales, který jej s veškerou silou podporuje, aby mohl nadále zářit v plné kráse.

Historie

Tento podnik byl původně založen jako smažírna a hospoda v roce 1911 banderillerem „Alvaradito“ a picaory Farfánem a Céntimem, ve stejném prostoru, kde dříve stával starý čokoládový mlýn.

O sedm let později se změnil v jídelnu. Následující rok ho podle dobového vkusu přetvořili Antonio Torres a Tomás Pajares (číšníci ze sousedního baru Viña P.). Tehdejším trendem byl „arabizující andaluský styl“ s „kazetovým stropem neseným sloupy, na nichž spočívají lomené víceobloukové arkády“ a dřevěným pultem. Zapsal se do dějin městské keramiky v Madridu, zejména interiérů, které byly připsány dílně Ruize de Luny a Juliána Santacruze. Také osm panelů s krajinami zdobících vnější fasádu je dílem Alfonsa Romera (1927).

Až v roce 1921 začal tento podnik fungovat jako tablao, v okamžiku, kdy Antonio Chacón opustil tablao Los Gabrieles a usadil se ve Villa Rosa. Podle zdrojů samotného podniku „nová etapa začala fiestou, kterou na počest Chacóna uspořádal hrabě de los Andes, velký nadšenec. Doprovázel ho velký kytarista Ramón Montoya a cantaor Manolo Pavón“. V roce 1963 bylo tablao na čas uzavřeno a znovu otevřeno v roce 1964, fungovalo až do sedmdesátých let, už však bez „svého někdejšího lesku“. V osmdesátých letech bylo upraveno jako taneční a zábavní sál. Právě tehdy jej Pedro Almodóvar použil jako scénu pro svůj film Tacones lejanos, konkrétně pro scénu s Miguelem Bosém, Victorií Abril a Marisou Paredes.

V roce 2002 se znovu otevřelo jako tablao, aniž by přestalo být zábavním sálem až do roku 2009. O dva roky později převzal podnikatel Jesús Rodríguez Cerezal tento prostor, aby mu vrátil původní ušlechtilý charakter tablaa-restaurace.

Praktické informace